Rybák od SDV

Jednou z ohlášených novinek na květnovou Mašinku v Pečkách byl osmiokenný vůz Rybák od firmy SDV. Překvapením, jistě nejen pro mě, ale i pro samotný tým SDV, byl fakt, že vůz byl už během sobotního dopoledne vyprodán, a tak ten, kdo si jej nezarezervoval, jej dostal až v druhé vlně včetně mě. O historii vozů si můžete počíst zde, případně je mu věnováva čtvrtina návodu, prakticky všechen psaný text, dodávaný spolu se stavebnicí. Současně nabízená stavebnice, kterou budu popisovat, odpovídá verzi ČSD od 70. let, u které nejsou některé dodávané detaily použity. Další verze budou následovat, od sedmiokenné přes služební a poštovní. Stačí jen vyčkat. :-)

Model je zabalen ve standardní krabičce, včetně etikety s fotkou modelu. Standard od SDV.

Po vybalení na nás vykoukne návod, sáček s probarvenými plastovými výlisky, sáček s leptem a obtiskem. Obsahem jsou i kinematiky SDV, které jsou již z nové formy, která je posouvá oproti minulosti na vyšší level, rozmístění dílů kinematiky je promyšlenější a více „user friendly“, totéž lze říci i o jejich stavbě. Součástí jsou i spřáhla. Osobně preferuji spřáhla od Kuehna s pojistkou, ovšem kvůli jeho plánované výrobě téměř na pětiletky nejsou vždy u Kuehna skladem, proto jsou dodávány i od Tilliga, jako tomu bylo i u této série, jednoduše záleží na jakou stavebnici máte zrovna štěstí. Návod je obrázkový, některé věci nejsou úplně jasné, kam patří, nebo kam přesně pasují, pokusím se tyto nedostatky v návodu odstranit komentářem. Návodu jsem se nakonec moc nedržel, jelikož mi pro lepší než čistě stavebnicový výsledek modelu nepřišel vhodný sled kroků.

Vybalené díly, na první pohled je jich požehnaně, na druhý zjistíte, že některé jsou navíc, a tak je není potřeba ani oddělovat od vtoků.

Začal jsem podvozkem, který jsem oddělil od vtoků a začistil po vyhazovácích. Zlí jazykové tvrdí, že dvounápravové vozy s takto velkým rozvorem nemohou na kolejišti s nemodelovými poloměry být spolehlivě funkční a byly by lepší otočné nápravy. S teoretickou částí je třeba souhlasit, otočné nápravy by byly jistě lepší, ale po praktické stránce tyto modely s kovovými koly nemají ani na poloměrech R286 problém, navíc jediný přímý konkurent, Rybák od Detailu otočné nápravy má, ale vlivem nízké hmotnosti modelu, vyšších odporových sil v obloucích k poměru váhy modelu konají otočné nápravy na modelech právě opačný pohyb než je požadován. Proto s ohledem na zkušenosti z provozu je toto řešení nejlepší, které mohli konstruktéři SDV použít.

Připravil jsem si i další vybavení jako schůdky, podvozky, skříň baterie, dynamo a trubku topení. Některé díly jsou přelité, jinde jsou blanky, jinde zase člověk neví, kde díl končí a začíná vtok a naopak. Naštěstí u těchto problematických míst mohu obecně říci, že je možné oddělovat více ke vtoku, jelikož tyto díly zapadají do připravených otvorů v podvozku. Jen u zavěšení skříně baterie je potřeba pohlídat, aby všechny čtyři nožičky byly stejně dlouhé. Model obsahuje přípravu na mé osvětlení, pro přívodní vodiče je nyní vhodné odstranit blanku nad podvozky pomocí snadno dostupného vrtáku 1,5 mm, nepoužívejte vrtáky většího průměru! Viz dále. Doporučuji lepit pomocí lepidla na plast, které plast naleptá a díly do sebe lépe zapadnou. Pokud jej nepoužijete, večer se nebude vyvíjet dle vašich představ a určitě si neodpustíte pár hrubších slov, aby ty díly do sebe zapadly i bez lepidla na plasty. Pokud si ale otvory nezvětšíte pomocí pilníčku, či skalpelu se špičkou, což mi příjde jako zbytečná námaha. Podobně do otvorů nezapadnou ani rozsochy, ty budou u dalších sériích opraveny, aby zapadly pohodlněji.

Vše spasované dohromady a připravené na odložení k proschnutí. Skříň baterií by se neměla dotýkat dynama, měla by být umístěna ke hraně podvozku, tak aby samotná skříň byla v rovině s podvozkem. Kinematiky zatím nelepíme do podvozku.

Na proschlý podvozek jsem pomocí pár kapek vteřinového lepidla přilepil závaží. To je případně možné nalepit až ke konci stavby, kdy jej obarvíme hnědou imitující podlahu a nalepíme na něj interiér a až jako celek jej vložíme do téměř hotového modelu. Otvory v záváží jsem centroval nad otvory 1,5 mm tak, abych pomohl prostrčit sběrací plíšek. Podvozek poté putoval na přestřik černou barvou a finální matný lak.

Pokračoval jsem s díly bočnic, doporučuji odstranit stopy po vyhazovácích nad okny, později budou vadit při osazovaní oken. Lepidlo jsem nanesl na bočnici, ke které jsem poté přilepil dveře. Je třeba dbát na stejnou výšku hrany u střechy. 

Na díl dveří jsem přilepil i čelo. Takto jsem připravil obě bočnice, slepil je k sobě a nechal celek proschnout.

Detail na slepené části.

Zde je potřeba se rozhodnout, do jakého období chceme modely zařadit. Já jsem nesprávně použil použil kulatý a plochý nárazník, ty patří do III. epochy ačkoliv dnes se s nimi můžeme setkat na historických vozech, kde vznikají historické nepřesnosti. Pokud bych chtěl zachovat kulaté nárazníky na modelu, musel bych použít bílé popisy a vůz označit Ce, tedy III. epocha. Navíc bych vůz měl dovybavit žebříky ke svítilnám označující koncovou návěst. Ovšem v současnosti existují vozy přesně dle popisu, ale s hranatými nárazníky, čili vůz je možné použít i pro VI. epochu a nikdo vám nemůže tvrdit, že je to špatně. :-)

Leptík obsahuje vše důležité. Jelikož jsem u toho neuvažoval a do stavebnice jsem se trošku víc zabral, vystříhal jsem madla pod nárazníky a háky šroubovky, aniž by mi došlo, že je snažší celou planžetu nalakovat načerno. Pro kvalitní a trvanlivý nátěru na plechu v planžetě používám smirkový papír, kterým celou planžetu zbrousím z obou stran a nalakuji černým základem. Pro další stavebnice už to budu vědět a vy také. :-)

Zcela zbytečně jsem naohýbal žebříky, které na vozech s dodávaným obtiskem už nebyly (tedy možná byly, ale jasný důkaz chybí). Žebříky se postupně odebíraly a nahrazovaly se i kulaté nárazníky za hranaté, tato proměna byla dokončena v 80. letech. Hranaté nárazníky ze stavebnice získáte tím, že kulaté zezhora i zespoda uříznete. 

Teď už víte, že většina detailů v leptu na model nepatří, obtisk na vůz totiž odpovídá IV. epoše. Není se ale potřeba bát, další verze budou následovat, mezi nimi i vůz Ce, se stínovanými trojkami pro verzi do roku 1950. Každopádně pokud modelujete VI. epochu, jsou možné i „nesmysly“ 749.006 s rudou hvězdou na čele, a tak se i chybně sestavený vůz může najít se skutečným vozem. :-) 

Vůz mezitím prošel odmaštěním v jarové vodě, nástřiku adhezní vrstvy Surfaceru 1200 a zelení namíchanou podle oka.

Pomocí maskovací pásky vymaskujte čelník na čele a nalakujte jej načerno. Pokud si netroufnete na dlouhý černý obtisk na spodek vozu, můžete nalakovat černě i ten. Prozatím jsme s kolegy nenašli žádný vůz, který by byl kompletně na bočnicích zelený, ač je to v jiných měřítkách velmi častá záležitost. Podvozek prošel základním nástřikem černé také. 

S nátěrem podlahy jsem si hlavu nelámal, vidět moc není, navíc jsem byl líný ji vymaskovávat. Bočnice s podvozkem ještě nejsou slepeny. 

Kochací fotka nasucho sestaveného modelu. Zelená kastle prošla lesklou lázňovou procedurou pod obtisky.

Hurá k obtisku. Možná bych se u něj ale na chvilku zastavil. Obtisk je klasický sítotiskový tak, jak jej známe, ale je vhodné obstřihnout některé části na samostatné díly. Není potřeba přesnosti, sítotiskový obtisk zajišťuje pohodlí modelářů tím, že jsou jednotlivé motivy na samostatných lakovaných polích, navíc vyniká svou pružností a nepovedlo se mi jej ještě přetrhnout, alespoň obtisk od SDV. U první várky jsem postřehl, že ne všem se pozdává sytost žluté barvy, po nanesení je ale dostatečná. Nová várka je již sytější, ale působí na mě zářivějším dojmem nového vozu. U staršího obtisku dejte pozor na delší dobu namáčení, obzvlášť černé pruhy na spodní hranu bočnice se odmáčejí poměrně dlouho.

Po obtištění modelu zbývá dostatek času na sestavení interiéru. Ten je z šedého plastu, tudíž si volá o probarvení, pokud byste se drželi návodu, tak do modelu neosadíte okna, není kudy... Vlevo je sestavená část oddílu kupé, rozteče jsou trefovány odhadem, po osazení interiéru modelu. Tři sedačky zůstaly netknuty, tři sedačky byly odstřiženy v půli dle vodicí čáry (vpravo). Je potřeba dbát na to, aby madla směřovala k uličce a při lepení na závaží tímto směrem byly orientovány i nízké lavice. Celek jsem nalepil na oboustrannou pásku a šel nalakovat.

Nanesené obtisky. Každý vůz je trošku jiný, lišící se umístěním dvojek mezi okny, v 70. letechy byly pod okny, od 80. let byly mezi okny. Vůz je nyní vhodné zalakovat finálním matným lakem, případně se vrhnout na patinu. Jelikož jsem měl podvozky stále odnímatelné, tak jsem je měl již matně zalakované a mohl jsem dosadit kinematiky.

Po mírné patině, je možné bočnice a podvozky spasovat dohromady, klidně kapičkou lepidla, případně jen nasucho. Pokud jste neočistili bočnice od malých vyhazováků nad okny, je k tomu poslední možnost. Okna mají potištěné rámečky, čímž odpadá pracné natírání s nejistým výsledkem a je možné je postupně osazovat do kastle. Pozor na umístění madýlek vzhůru. Lepení je vhodné pomocí disperze, případně vodičky na sklo. 

Pokud jsou perfektně usazena všechna okna do bočnic, je možné nalepit, pomocí malého množství vteřinového lepidla, interiér do vozu. Zde se držte návodu a nezapomeňte usadit sedačky tak, aby byly orientovány madlem k uličce. Lepení vyžaduje neuťapkaná okna od prstů, výpary od vteřinových lepidel působí na vlhkých místech a okna by byla nenávratně zničena. Po proschnutí je model připraven na zaklapnutí střechy.

Ale byla by škoda mít parádní vagon, bez osvětlení. Proto jsem vyvinul osvětlení přímo pro tento vůz, analogové i DCC se dvěma okruhy nezávisle na sobě zapínatelnými. Osvětlení ve skutečných vozech je víceokruhové, každý oddíl je vybaven vlastním vypínačem osvětlení. Jelikož je záměrem spokojenost zákazníků, nejsou dodávány všechny typy osvětlení se stejně umístěnými LED. Samozřejmostí jsou kondenzátory 470 μF, které zabrání poblikávání, ty jsou u novějších sérií zafixovány proti poškození. V každé sérii se nachází různě rozmístěné LED, aby se minimalizovala pravděpodobnost, že se sejdou ve dvou vozech, dvě stejné osvětlení u téhož majitele. Všechny typy osvětlení jsou již připraveny na zástavbu do modelu, jelikož obsahují i fosforbronzové sběrací plíšky na osičky kovových jednostranně izolovaných koleček. Barva LED je teple bílá u všech verzí, v případně zájmu mohu nabídnout i žluté LED. Dvojkolí je možné dokoupit právě u SDV, konkrétně hledejte průměr 8,3 mm. 

Osvětlení je dostupné v několika verzích: 

• Digitalně řízená, osvětlení obsahuje dva nezávisle spínané okruhy osvětlení, naprogramované na funkční tlačítka F1 a F2. Rozšířený návod nastavení včetně postupů ke stažení na konci článku.
• Analogová, rozšířená doba svícení, která umožňuje svícení vozu i po zastavení a to při dostatečném nabití kondenzátoru více než 5 minut. 
• Analogová, standardní doba svícení, která zabrání blikání přes vyhýbky.

Montáž osvětlení je velmi snadná, destička určuje s kondenzátorem jednoznačnou orientaci ve voze. V mezeře mezi kupé, podvozkem a závažím protáhneme vodič s plíškem a plíšek protáhneme připraveným otvorem na podvozek, kde prozatím nejsou umístěna kolečka.

Jelikož kondenzátor je umístěn do oddílu WC, je potřeba zatřít okno šedivou, případně krémovou barvou.

Detail na protažení vodiče v kupé.

Vyčnívající kus plíšku vytáhneme pomocí vhodných kleštiček. Jelikož má plíšek u vodiče rozšíření, je potřeba mírně zabrat a právě rozšíření plíšku se pevně zařízne do otvoru podvozku a není potřeba lepidla na zafixování. Proto je tak zásadní použití vrtáku o průměru 1,5 mm.

Poté stačí plíšky na obou stranách mírně ohnout a osadit dvojkolí, které musí sbírat z obou kolejnic.

Pak už je možné zalepení osvětlení na destičku, pomocí pár kapek vteřinového lepidla. Drátky jsou s pevným jádrem, a tak je možné je vytvarovat bez lepidla. U první série DCC osvětlení září více než je zdrávo, proto doporučím na horní stranu destičky nalepit černou pásku, případně zatřít na černo. 

Střechy jsem měl přednapatinované, takže jsem je po osvětlení mohl zafixovat na modelu pomocí dvou kapiček vteřinového lepidla. Do ruky jsem vzal barvu hliník a natřel kličky dveří a poté červenou barvu na zvýraznění zámku pod kličkami, UIC úchytek na koncovky a kličky baterií.

Na čela jsem dosadil leptané přechody a madla. Všímaví čtenáři si jistě všimli upravených nárazníků pro provoz v 70. letech. Osobně se mi tyto vozy do provozu nehodí, ale na nostalgické jízdy přijdou vhod. Za povšimnutí stojí parádní tvar střechy, které jsem zprvu moc nevěřil, jelikož nebyla dokonale hladká, ale po nalakovaní je střecha naprosto parádní, myšlené nedostatky jsou naopak ku prospěchu věci, znázorní tak patinu vozu. Tvarově se shoduje s předlohou, tak jako celý vůz, a tak není pochyb, že s porovnáním s vozem od Detailu zvítězí nejen vzhledem (tvar střechy, kulaté hrany u dveří, ...) ale i cenou, která je poloviční oproti Detailu.

Model prozatím nedisponuje krytkou ruční brzdy, kterou jsem nedopatřením vyhodil se zbytky do plastu. Z pohledu pod sukně lze krásně vidět detailnost a propracovanost celého modelu, tak jak je u SDV zvykem. Celková váha vozu by dle normy měla být 32,5 g, ve skutečnosti s kovovými koly a osvětlením vychází na 43,5 g.

Osvětlené modely, které byly nakrmeny sedícími figurkami v měřítku N, figurky pro vlastní použití mohu nabídnout, více informací přes e-mail. Do interiérů modelů používám figurky vždy o měřítko menší než je model. Hlavně proto, že se tam parádně vejdou a není potřeba jim pod koleny řezat nohy jako je tomu u figurek v odpovídajícím měřítku modelu.

Ve vozech se nechází rozšířená analogová verze osvětlení, která zajistí svit i mimo koleje po minimální dobu 5 minut. 

Počin firmy SDV, lze hodnotit velmi kladně, provedení je naprosto parádní, odpovídající skutečnosti. Modeláře zaujme i příjemná cena oproti konkurenci. Nadruhou stranu nelze říci, že je model procházka růžovou zahradou, některé součásti šly jistě vyrobit lépe, určitě najde uplatnění u více zdatných modelářů a pro začátečníky jej nedoporučuji, pro ně jsou v portfoliu firmy SDV připraveny nákladní vagony. 

Již nyní se těším na další verze rybáků, minimálně služební verze se budou hodit na manipulační vlaky místo vozu Daa-k.

Rozšířený návod k DCC osvětlení vozu Rybák od SDV v PDF. Ke stažení stačí kliknout na logo PDF, stahování se spustí automaticky.

_{Autor: Zejmi}