Nástroje a pomůcky

Věci bez kterých bychom se neobešli.

Věci pro výrobu "destičky plošného spoje" (DPS) jsou vypsány v článku od Zejmiho, ale co dál?

Stručný seznam základních věcí které budou vypsány podrobněji dále:

-Páječka/pájecí stanice

-Cín (pájka- slitina olova cínu a mědi)

-Kalafuna- popř. pájecí pasta

-Stabilizovaný regulovatelný zdroj (není nutný ke zprovoznění konstrukce)

-Potřebné součástky, schémata

-Čas, pevnou ruku a nervy

Páječka/pájecí stanice

Klíčový "přístroj" který rozehřátým hrotem nebo smyčkou taví cín a následně spojuje součástka s cestami na DPS.

Domů si můžeme pořídit 3 druhy páječek buďto trafopáječku nebo mikropáječku případně její lepší kolegyni pájecí stanici.

Trafopáječka

+ Oproti mikropáječce se nemusí nahřívat                                                                                              

+/- Lepší na větší množství drátů 

+/- Výkonnější než ostatní druhy páječek.

- Topným tělesem je smyčka která tak vytváří magnetické pole

- Větší, nemotornější...

Mikropáječka

+ U některých kusů regulace příkonu

+ Malá, kompaktní, vhodná pro SMD součástky

+ Cena

- Slabší výkon

- Snad jen že ty modely které nemají regulaci příkonu

- Musí se vypínat kvůly ochlazení

Pájecí stanice

+ Vysoký výkon

+ Regulace teploty na C °

- Vyšší cena

Existují ještě další druhy páječek ale kvůli své velikosti a náročnosti byste si je asi domů nepořídili.

Cín - pájka

Slitina cínu (mědi) a olova. 

Nejčastěji ve složení: Cín (Sn) - 60 %

                                Olovo (Pb) - 40 %

Poté taje při teplotě cca 190 C °

Měkké pájení DPS

Pro správné pájení nejprve zkrátím pájené kontakty na správnou délku (obvykle kolem 2 mm). Součástku fixuji pomocí kolíčku, případně jí přidržuji v kleštičkách nebo ve vychytávce zvané "Třetí ruka" do které upnu celé DPS. Po správném osazení namočím kontakt v kalafuně. (Není třeba tuto akci provádět, pokud máme na DPS nanesený pájitelný lak v dostatečné vrstvě - zde záleží na teplotě hrotu páječky, velikosti pájeného spoje a typu pájky.) Nyní vezmu do pinzety, kleštiček, podle toho co je po ruce, :) pájku a přiložím k pájenému spoji, který rozehřeji hrotem páječky. Pokuď Vám pájka "obtekla" kolem spoje (příčinou je kapilární jev) výsledkem je lesklý spoj a součástka Vám nezůstala v ruce poté co jste se jí dotkli, tak Vám gratuluji, máte před sebou správně zapájený spoj. Pokud se takto nestalo, tak někde nastala chyba.

-> Nejčastěji vzniká takzvaný "studený spoj". Definice studeného spoje je taková, že Vám součástka zůstala v ruce, nebo není pevně fixováná k DPS. Náprava je jednoduchá. Přídám více pájky, dostatečně rozehřeji cín, případně přidám trošku smáčedla (kalafuna, páj. kap. R aj.).

-> Pájka neobtekla kolem celého spoje. Přídám více pájky, zvýším teplotu hrotu páječky, přidám smáčedlo.

Po dokončení celé destičky a následném oživení můžeme celý plošný spoj vyčistit v lihu (dostatečná koncentrace odstraní zbytky kalafuny) a nanést nepájivý lak.

Kalafuna - pájecí pasta

Destilační zbytek z pryskyřice borovic. Nachází se v pevném stavu. Pro lepší výsledky doporučuji zakoupit pájecí kapalinu typu R.

Práce s ní je posána víše viz. měkké pájení.

Stabilizovaný regulovatelný zdroj

Jednoduše řečeno, nahradí baterie – 3 ; 4,5 ; 9 ; 12 V

Existují dva typy – skokově regulovatelné nebo plně regulovatelné - (přesné nastavení proudu a napětí)

Vlastním skokově regulovatelný zdroj s možnostmi 3; 4,5; 6; 7,5 ; 9 ; 12 V s různými konektory.

_{Autor: Lh0tiS}                 

_{(Revize 27.12.2011 - Zejmi)}